Ve dnech 17. až 19. května proběhl v Litoměřicích pátý ročník festivalu, který je tvořen srdcem. Letošním tématem byla Láska, vzájemnost a empatie. Účast na festivalu tohoto druhu pro mě byla premiérou. Neměla jsem tedy vůbec tušení, co mě čeká. Ubytování v blízkém okolí Litoměřic bylo již beznadějně vyprodané. Rozhodla jsem se tedy pro variantu bydlení na kolech a vyrazila jsem naším Fordem Tranzit. Parkování bylo bezproblémové, zdarma, vedle přírodního parku, asi 500 metrů od místa konání (Kulturní a konferenční centrum Litoměřice).

U vstupu se tvořila fronta cca na 15 minut, což se dalo v pohodě zvládnout. Člověk měl čas se vnitřně ztišit, nastudovat program a připravit se na vstup do jiného světa. Za bránou mě přivítalo nespočet stánků s ezoterickou tématikou, plné vůní, barev, smějících se lidí v pohodlných šatech a samozřejmě na boso. Atmosféra tu byla překrásná – tolik energie radosti, lásky a vzájemného pochopení jsem dlouho nezažila. Připadala jsem si jako člověk, co sem absolutně nepatří. Říkala jsem si: „Alí, tak tohle jsi krapet přestřelila!“ (a to jsem si koupila lístky rovnou na celý festival).

Ve 12h mi začínala první vyhlídnutá přednáška s názvem Láska je láska od Doc. PhDr. Dr.phil. Laury Janáčkové, CSc. Celý areál byl perfektně značen, tudíž mě hledání i s mým orientačním nesmyslem nestálo skoro žádné úsilí :-D. Přednáška mě hodila zpět do pohody a tak jsem se začala s festivalem hezky sžívat. V průběhu dne, mě ještě sem tam přepadávaly ve vlnách emoce všeho druhu, ale nechala jsem jim volný průběh a dopřála si tak hlubokou vnitřní očistu.

Druhý den už jsem věděla, do čeho jdu. Rozhodla jsem se tedy co nejvíce se aklimatizovat, vzala jsem si sukni a pohodlné tričko, sundala si boty a podprsenku a hurá na festival. Počasí nám opravdu přálo, takže jsem přednášky v sálech střídala s relaxem ve venkovním atriu za doprovodu šamanských bubnů. Atmosféru jsem již s upřímným úsměvem na tváři hltala plnými doušky až do úplného konce.

Program byl opravdu nabitý a tak si zde každý, kdo se snaží žít vědomý život, přišel na své.

Nezáleží na tom, jakému konkrétnímu směru osobního rozvoje se věnujete. Podstatné je, zažít si zde ten pocit bezpodmínečné lásky!

Tak zase za rok!

S láskou Alena Pokorná